Středověká zvonice, kostel, hřbitov, zvony, Boží muka..:Boží mlýny melou.. .672 let od 1. písemné zmínky o Merbolticích (rok 1352)

Středověká zvonice v Merbolticích je v současné době dominantou obce. Nedaleko ní stával barokní kostel sv. Kateřiny, který byl zlikvidován 28.12.1975 i s přilehlým hřbitovem. Zchátralou zvonici jsem jako starostka nechala opravit v roce 1997 (oprava střechy, dřevěných částí, oken, dveří, fasády). Oprava interiéru proběhla později, v roce 2003 (podlaha, schody, v přízemí byla zřízena kaple sv. Kateřiny, do které nám byl biskupstvím litoměřickým zapůjčen oltář). V tomtéž roce byla ukončena veřejná sbírka na pořízení nového zvonu Kateřina. Požádala jsem zvonaře p. Manouška o zhotovení zvonu. Nový zvon byl vyroben v holandském Astenu, protože zvonařská dílna na Zbraslavi byla zničena při povodni v roce 2002. Sbírka vynesla 130 tisíc Kč, za které byl zvon pořízen. Před vánocemi v roce 2003 přivezl p. Manoušek hotový zvon na obecní úřad v Merbolticích, kde byl vystaven až do jeho zavěšení do zvonice a vysvěcení dne 8.5.2004. Tento den vysvětil generální vikář litoměřické diecéze p. Havelka nový zvon Kateřina, nově zřízenou kapli sv. Kateřiny ve zvonici a nově postavený hřbitov. Na slavnostní akt se sešlo mnoho lidí z obce i z okolí.Od té doby jsem sedm let zvonem zvonila každou neděli v pravé poledne.Zvonice byla původně majetkem církve, abychom ji mohli opravit a čerpat na to dotace, požádala jsem církev o bezúplatný převod na obec. Církev naší obci zvonici darovala.

Ve zvonici byly původně tři zvony: nejmenší- svatý Josef,84 kg, tń fis, středně velký -Matka Boží, 145 kg, tón dis a největší -sv. Kateřina, 310 kg, tón h. Zvony byly zavěšeny do zvonice v roce 1929 ( byly také pořízeny ze sbírky mezi německým obyvatelstvem obce a stály 18 125,-Kč), kde zůtaly až do roku 1942. Tehdy byly sneseny a odvezeny neznámo kam. Pátrala jsem po nich až ve skladišti zvonů v Hamburgu, oslovila jsem mnoho německých rodáků, zvony se však nenašly. Pravděpodobně byly za 2.světové války roztaveny a použity na výrobu zbraní pro nacistickou armádu. Ve zvonici po nich zůstala jen zavěšená srdce. Teď je ve zvonici nový, český zvon s lipovými ratolestmi, nápisem Kateřina a rokem a místem výroby.

Nedaleko zvonice, o něco výše nad silnicí v areálu původního hřbitova stával barokní kostel sv. Kateřiny obnovený v roce 1708 -1709, renovovaný byl v roce 1896. Původní kostel byl barokní jednolodní obdélná stavba s předsíní, po jižní straně s obdélným odsazeným presbytářem a čtvercovou sakristií v ose. Hlavní průčelí bylo ploché, tříosé, členěné lizénami, čtvercovým oknem ve střední části a dvojicemi nik v bočních osách. Obdélníkový štít s bočními křídlovými zdmi s koulemi na podstavcích a trojúhelníkovým nástavcem. Boční fasády byly hladké, jen se dvěma řadami polokruhových oken, v bočních stěnách presbytáře bylo vždy jedno polokruhové okno. Předsíň byla plochostropá se dvěma výklenky po stranách a s obdélníkovým vstupem do lodi.
Zařízení tvořil hlavní oltář z počátku 18.století s velkým rozvilinovým rámem, na němž byly tři vedle sebe řazené obrazy: střední velký obraz sv. Kateřiny a dva menší od K.V. Tietze z roku 1772. Součástí oltáře byly sošky sv. Antonína a jednoho světce bez atributu. Boční protějškové oltáře zvěstování Panny Marie a sv. Josefa. Kazatelna byla zdobena obrazy Církevních Otců a sochou apoštola na stříšce. Křtitelnice pocházela z 1. poloviny 16.století a byla zdobena pozdně gotickými motivy. V kostele byly také varhany. Kam se odvezlo veškeré zařízení nevím, vím jen, že obraz svaté Kateřiny byl dlouhé roky uložen ve verneřickém kostele, teď je uložen v archivu biskupství.
Na obecním úřadě v Merbolticích je uložen kalich a miska z kostela, tyto památné předměty jsem dostala od jedné chalupářky, která je měla od zboření kostela na merboltické chalupě, a když dům prodávali, předměty mi darovala.
Správce merboltické farnosti p. Marcel Hrubý přišel v roce 2009 s nápadem, postavit v Merbolticích dřevěný kostelík. Přiznám se, že jsem o stavbě malého kostela uvažovala už velmi dlouho, ale bála jsem se, že se můj nápad setká s nepochopením. V místní hospůdce bylo svoláno setkání místních obyvatel i chalupářů, pan farář je seznámil se svým plánem a občanům byl dán prostor, aby se vyjádřili, zda nový kostelík chtějí nebo ne. Většina byla pro. Potom během roku 2009 se uskutečnilo na úřadě několik schůzek s občany, farářem a architektem. Výsledkem jsou dva návrhy podoby budoucího kostela, jeden od Ing. arch.Eflera a druhý od studenta architektury p. Neřolda (návrhy k nahlédnutí na obecním úřadě v Merbolticích). V létě roku 2009 jsme já a můj manžel vyhledali nad vesnicí kámen pocházející ze zbořeného merboltického kostela a bagrem jsme ho dopravili na úřad. Poté byl kámen odvezen ke kameníkovi do Děčína, kde byl upraven a opatřen nápisem v latině. Tento kámen bude použit jako základní kámen pro nový kostel. Základní kámen byl začátkem září 2009 dopraven panem Marcelem Hrubým do Brna, kde mu koncem září požehnal sám nejvyšší představený katolické církve- papež Benedikt XVI. Při tomto slavnostním aktu jsem nesměla chybět, do Brna jsem se vypravila s ještě deseti dalšími merboltickými obyvateli. Pan Hrubý nechal vyrobit žulovou pamětní desku, která bude umístěna na nový kostel , a tato deska byla rovněž posvěcena papežem.Nesmím zapomenout, že tomu všemu předcházela schůzka merboltických občanů s biskupem litoměřickým p. Baxantem v jeho rezidenci. Dopisem jsem mu oznámila náš záměr stavět nový kostel a pozvala jsem ho do Merboltic. Pan biskup mi obratem zatelefonoval a pozval mě k sobě na návštěvu. Pozvání jsem přijala a společně s p. farářem Marcelem, páterem Františkem ze Srbské Kamenice a s několika spoluobčany jsme se ještě před návštěvou Brna setkali s panem biskupem, kterého jsme se svými plány podrobně seznámili.Základní kámen pro nový kostel v Merbolticích je uložen na chodbě obecního úřadu.

Společně s kostelem byl zlikvidován i původní hřbitov v Merbolticích. Na místě, kde stával kostel i hřbitov, dlouhé roky rostl plevel. V roce 1999 jsem vyřídila stavební povolení ke stavbě nového hřbitova. Protože pozemek hřbitova je církve, museli jsme mít její souhlas, což nebyl problém. Po vydání stavebního povolení jsme formou brigád začali stavět nový hřbitov. Obec hradila materiál a jeho dopravu, skupinka místních obyvatel věnovala svůj čas a svou pracovní sílu bez nároku na odměnu. Během 11 sobot byl nový hřbitov hotový, zkolaudován byl v roce 2001. V roce 2010 jsem na žádosti místních obyvatel nechala na hřbitově postavit rozptylovou a výsypovou loučku.Můj manžel objevil naproti hřbitovu za potokem německý pomník věnovaný padlým rodákům z 1.sv. války. Pomník se skládá z obelisku z černé žuly a z pískovcového podstavce se sochou plačící ženy. tento pomník jsem nechala umístit na novém hřbitově.
V areálu nového hřbitova se v červnu roku 2009 konalo 1.setkání německých merboltických rodáků
U této příležitosti proběhla česko-německá mše, prohlídka obce, společný oběd v hospůdce u Tomešků. Rodáci věnovali obci cca 15 tisíc Kč (v Eurech), které zde mezi sebou vybrali.

28.12.2011 to bude 36 let, kdy byl náš kostel sv.Kateřiny zlikvidován. Děčínský okres měl jít příkladem sousedním okresům jako ateistický. Na Děčínsku se proto zbouralo 13 kostelů, plán byl ale daleko děsivější... V bourání se mělo pokračovat, ale přišel rok 1989. O svoji dominantu přišly např. obce Růžová, Markvartice, Kerhartice, Valkeřice, Rychnov, Blankartice, Merboltice...

Z časopisu "Děčínské vlastivědné zprávy":
Dne 13.10.1975 odbor výstavby a územního plánování při ONV Děčín vydal na kostel v Merbolticích demoliční výměr z důvodu dezolátního stavu a ohrožování bezpečnosti osob. Podle zmíněného výměru byl souhlas litoměřické konzistoře vydán 19.9.1974. Podle harmonogramu demolic měl být kostel likvidován do konce roku 1975, kdy končila platnost příslušných povolení. Areál kostela měl být podle demoličního výměru využíván jako lesopark...."hroby budou osazeny vhodnými dřevinami tak, aby nepůsobily rušivě v památném lesoparku, který bude zřízen na území bývalého hřbitova...."
Demolice kostela byla objednána již v lednu 1975, tři dny před koncem platnosti příslušných povolení byl kostel 'prošpikován' výbušninou a 28.12.1975 odstřelen.