Strážný vrch, rozhledna, Zvonkový kámen:Boží mlýny melou.. .672 let od 1. písemné zmínky o Merbolticích (rok 1352)

Rozhledna na Strážném vrchu

V roce 1886 otevřeli členové Spolku přátel přírody turistickou cestu na vrchol Hutbergu (Strážného vrchu). O sedm let později byla na Strážném zřízena chata. Návštěvníků bylo mnoho, protože výhled z vrcholu Strážného je úchvatný. V roce 1901 zde byla postavena jednoduchá dřevěná vyhlídková věž, kterou v roce 1925 nahradila kamenná rozhledna, tzv. Mariina věž. Byla 10 m vysoká a podle německé kroniky z ní bylo možné dohlédnout od Krkonoš, přes Krušné hory, Lužické hory, Děčínský Sněžník, až na téměř celé České středohoří, a některé prameny udávají, že bylo vidět až do Prahy (?). U rozhledny "vyrostla" stavba kuželníku a restaurace s vysutým parketem. Zde se pořádaly i taneční zábavy a rozhledna s hostincem byla každou neděli cílem mnoha obyvatel z Merboltic, ale i z okolních vesnic.
Podle slov pamětníka z Horní Police, který ze svého domu viděl na rozhlednu, byl příčinou jejího zřícení zásah blesku. Pamětník udává datum 17.11.1963, kdy byla v noci velká bouřka a vítr. Ráno, když vstával do práce, už rozhlednu neviděl. Z kamenné stavby zbyl na místě pouze osmiboký betonový ochoz se zábradlím (viz foto rozhledny) a zbytky zdiva. Od té doby bylo možné vidět okolí jen mezi větvemi stromů rozrůstajících se na vrcholu Strážného.
Zastupitelstvo obce se v roce 2000 rozhodlo, že by bylo dobré rozhlednu vybudovat znovu. Příprava stavby nebyla jednoduchá, navrhnout podobu budoucí rozhledny, nechat zhotovit projekt, vyjmout stavební parcelu na Strážném z pozemku určeného k lesnímu využití, oddělení stavební parcely geometrickým plánem. Kdo někdy vyřizoval územní souhlas a stavební povolení ví, kolik dokladů je třeba doložit. Jako starostka obce jsem to všechno obstarala a zjistila jsem, že to bylo to nejjednodušší. Následovalo zpracovávání žádostí o dotace na stavbu rozhledny a shánění firmy, která by byla ochotná a schopná rozhlednu postavit. Přihlásilo se mnoho firem, ale když si prohlédly nepřístupný terén (k rozhledně vedla jen kamenitá stezka pro pěší), od záměru ustoupily.
Na stavbu rozhledny přispěli i sponzoři z řad občanů, přispělo i město Žandov a obec Horní Police.
Kvůli jedné děčínské firmě jsme nemohli čerpat třistatisícovou dotaci od Ústeckého kraje, protože odstoupila od smlouvy týden před čerpáním dotace. Abychom dotaci dostali, musela by naše obec sehnat jinou firmu do týdne, což se nestalo. Nakonec jsme přece jen měli štěstí - pan Jan Kneifl z Horní Police se pustil do vybudování přístupové cesty na vrchol Strážného a následně postavil železobetonový základ rozhledny. Materiál na stavbu dřevěné části vyhlídkové věže byl pořízen v našem obecním lese a opracován na pile v Ludvíkovicích. Samotnou dřevěnou rozhlednu postavil tesař pan Karel Martínek z Děčína za pomoci pana Kneifla. Rozhledna byla dokončená na podzim roku 2006, kdy byla slavnostně otevřena (18.11.2006 ve 14.00 hodin). Slavnostního otevření se zúčastnilo mnoho lidí (viz foto rozhledny). oslava pak pokračovala v Klubu přátel mariáše (u Znamenáčků). Ke stavbě rozhledny byly vydány sponzorské pohledy, jejichž zakoupením bylo přispěno částkou 50,-Kč na realizaci stavby.
Poprvé jsem se rozhlédla po nádherném okolí z ještě nedokončené rozhledny, překonala jsem závrať a posadila jsem se na trám ve výšce 10 m. Na tuto chvíli nikdy nezapomenu.
Přesto, že někteří škodolibí (nebo závistiví ?) lidé říkají, že rozhledna je můj pomník, já ji považuji téměř za své dítě. Její stavba mě stála roky starostí a nervů, ale hlavně radosti z dobře vykonané práce. Odměnou mi jsou slova díků a uznání od lidí, kteří rozhlednu navštěvují.
Bohužel někteří návštěvníci dřevěné části rozhledny úmyslně poškozují. Letos v létě bylo značně poškozeno zábradlí u schodiště na horním ochozu. Ještě jako starostka jsem žádala místního tesaře, jestli by zábradlí neopravil, ten mi to přislíbil, ale slib nedodržel (25.12.2010).
Nechala jsem vyrobit dřevěné turistické známky pro sběratele, turistické vizitky a mnoho pohledů.
To všechno jsem prodávala i doma, pokud jsem byla starostkou. Nyní je vše k dostání na obecním úřadě v Merbolticích, jak je to s prodejem mimo úřední hodiny ale nevím.
První léto po otevření rozhledny jsme její dřevěné části natřeli za pomoci dobrovolníků z obce, Loni jsem rozhlednu natírala já s manželem a čtyři dělníci na veřejně prospěšných pracích. Nátěr, který jsem na rozhlednu koupila, je uložen na úřadě a vystačí ještě na několik nátěrů.
Doufám, že rozhledna bude ještě dlouho sloužit k tomu, abychom se z ní mohli rozhlížet po okolí a obdivovat nádhernou přírodu. Pohled je to úchvatný v každém ročním období. Určitě se přijďte podívat, stojí to za to !
Jen je škoda, že se turisté nemají během dne v naší obci kde občerstvit a odpočinout si. Měla jsem v plánu dokončit úpravu veřejného prostranství, s jehož vyčištěním jsem začala na jaře 2010. Tady jsem chtěla umístit lavičky a přístřešek pro posezení, k tomu už jsem se ale nedostala.

V roce 2018 je horní patro rozhledny v havarijním stavu údajně kvúli povětrnostním vlivům. Dřevo se holt musí ošetřovat .
-----

Z dolnopolické kroniky:

Již v roce 1879 bylo poukazováno na tuto překrásnou vyhlídkovou horu (Hutberg-Strážný) a je nutno vyjádřit díky pracovitým merboltickým přátelům přírody, že v roce 1886 zřídili cestu na vrchol. Otevření cesty se konalo 20.června 1886.
Hojná návštěvnost hory si vynutila zřízení chaty v roce 1893. Přání po rozhledně se splnilo teprve v květnu 1901. Pohled kolem dokola je zcela překvapující, zejména ukazuje krajinu od Krkonoš až po Krušnohoří, celé severní horské panorama, Dubské Švýcarsko, Jiřího horu, Litoměřické hory, Děčínský Sněžník, od Dubé po Doksy a velká část Českého středohoří až k Litoměřicím.
Během válečných let 1914 - 1918 pokračoval přes nepříznivé poměry merboltický spolek pod předsednictvím Josefa Hankeho ve své práci a zřídil výtah pro stavební materiál, aby bylo možné vyzdít kamennou věž o několik metrů.Bohaté dary pro tento turistický podnik by byly žádoucí, protože tu nebyl žádný stavební fond a členové spolku se museli vlastníma rukama přičinit. Na vrcholu se každý den něco dělo. Trvalý zájem turistů o tuto horu si vyžádal i turistické značení. Výstup může být uskutečněn z údolí Ploučnice, od Horní nebo Dolní Police, od Merboltic, či od Verneřic, a také přes Malou a Velkou Javorskou, nebo přes Havraní.
U rozhledny na Strážném vrchu stával polodřevěný, protáhlý domek, krytý střechou. Měl vysutou plošinu nad severní suť, kde se tancovalo. O něco níže stávala rozložitější stavba, rovněž dřevěná, která byla delší než širší. Byl to vlastně jen dlouhý přístřešek, kde za teplých večerů a nocí se dobře sedělo u dobrého, kvalitního a dobře chlazeného piva, nebo limonády. Býval zde i kuželník. stával mezi původní dřevěnou chatou a hostincem. Němci velmi rádi provozovali lecos ve sportu, hlavně pak o nedělích.
V hostinci obsluhoval a o zboží se staral p. Dóze, jenž byl majitelem tohoto hostince, ale i hostince na Novosedle (Neugrund) a Dvorsku (Hofberg). Pití a pokrmy sem vozil vlastním povozem. Bylo sem dováženo zboží z Louček nebo z Horní Police.
-----

Zvonkový kámen

Když půjdete z Merboltic po vyznačené stezce na rozhlednu, v lese po pravé straně uvidíte kamenné útvary, několik menších a jeden veliký- Zvonkový kámen. Podle pověsti, která se dochovala z dávných dob, zde sídlí permoníci. Občas se z těchto míst ozývá zvonivé klepání. To permoníci v podzemí kutají a rozšiřují prostory pro své poklady. Pokud člověk uslyší zvonění kladívek podzemních mužíčků a půjde tímto směrem, může najít jejich poklad. Podmínkou je, že to musí být člověk dobrý, pracovitý, spravedlivý, hodný k lidem, ke zvířatům i k přírodě. pokud se za zvukem kladívek vydá člověk špatný, zlý, líný, ubližující lidem, zvířatům i přírodě, propadne se hluboko do podzemí a bude celý příští rok kutat skálu společně s permoníky. Velkou příležitost k nalezení pokladu permoníků poskytuje svatojánská noc. Každý rok 24.června, kdy má svátek Jan, se o půlnoci otevírá země a odhaluje poklady permoníků u Zvonkového kamene. Podzemní mužíčci tuto noc odpočívají po tvrdé práci a své bohatství nehlídají. Zvonkový kámen dostal své jméno podle zvuku, který vydává, když se do něj klepne kladívkem. Zvonivý zvuk je možné slyšet i při úderu kamene o kámen. (foto zvonkového kamene v odkazu Foto : rozhledna, Strážný, Zvonkový kámen).
-----

Otakárek fenyklový (Papillio machaon) viz foto Strážný vrch
-----
Tento motýl žije na samém vrcholu Strážného. Patří mezi naše nejkrásnější motýly. Je jedním z našich největších denních motýlů, dosahuje až 7 cm a patří mezi ohrožené druhy v ČR. Hostitelskými rostlinami jsou např. mrkev, fenykl, kopr, kmín - čeleď miříkovitých. Housenka postupně mění barvu, nejprve je černá s červenou kresbou, později je zelená s černými pruhy a oranžovými tečkami. Při ohrožení zaujímá housenka obranný postoj s vystrčenou oranžovou vidličkou a vylučuje páchnoucí výměšek.