O mně:Boží mlýny melou.. .668 let od 1. písemné zmínky o Merbolticích (rok 1352)

ČLOVĚK SE BOJÍ ČASU, ALE ČAS SE BOJÍ PYRAMID.

Jmenuji se Hana Kučerová, žiji v Merbolticích, jsem 35 let vdaná - manžel František, mám tři dospělé děti: nejstarší je František, pak jsou dvojčata Kateřina a Jan. Od syna Františka a snachy Radky mám čtyřletého vnoučka Františka a čtyřměsíční vnučku Aničku, od syna Jana a skorosnachy Jany mám sedmnáctiměsíčního vnoučka Tomáška. Dcera Kateřina a její přítel děti nemají. Aby nebylo dost Františků, můj tchán je také František, můj bratr je František.a můj otec byl František. Taky mám psa Lišáka a fenku Báru. Pes Lišák přišel před deseti lety do Merboltic coby tulák a bezdomovec a na první pohled se do mě zamiloval.Neznali jsme jeho jméno ani rasu, ale protože vypadal jako liška, už mu to zůstalo, v očkovacím průkazu má napsáno "pan Liška". Fenečka Bára měla být původně kokršpaněl a patřila mé dceři Kateřině. Vyrostla z ní neznámá rasa a hádejte, kde bydlí ? Samozřejmě u mě s panem Liškou.
Od roku 1994 do roku 2010 jsem zastávala funkci starostky v Merbolticích. Miluji Merboltice a Egypt, a to přesně v uvedeném pořadí. (Na prvním místě je rodina, ale to je snad samozřejmé !)
Možná se ptáte, co mají Merboltice společného s Egyptem. Budete se divit, ale mají, patronkou Merboltic je svatá Kateřina Alexandrijská, egyptská princezna a mučednice.
Velice mě zajímají dějiny starověkého Egypta, jakmile mohu, jedu tam. Byla jsem u pyramid a sfingy v Gíze, v Luksoru a v Karnaku, v Údolí králů, u Memnonových kolosů, v Del el-Bahrí v terasovitém chrámu královny Hatšepsut, v Káhiře a v káhirském muzeu,plula jsem po Nilu. Také jsem navštívila Izrael, Jeruzalém a Boží hrob, prošla jsem Křížovou cestu, kudy nesl Ježíš svůj kříž, koupala jsem se v Mrtvém moři. Byla jsem i v Turecku, ale tamní památky mi nic neříkají - podobají se řeckým památkám, a to nemusím.
Letošní volby ukončily moje starostování ne zrovna příjemným způsobem. Zjistila jsem, že některým lidem slova- -čestnost, přátelství, kamarádství a dodržení slibu- nic neříkají. Ale všechno špatné je k něčemu dobré a vždycky, když něco končí, musí něco začínat. 16 let bylo až dost. Teď si užívám čisté hlavy bez starostovských starostí, chodím s pejsky ven, nosím si dalekohled a vychutnávám to, že mohu do přírody ráno nebo dopoledne, to jsem dřív nikdy nemohla, byla jsem v práci a o víkendu doháněla to, co jsem v týdnu nestihla. A taky mám čas podělit se s vámi o své zážitky, zkušenosti a fotografie. Své názory mi můžete napsat - v menu je odkaz "napište mi".
Vystudovala jsem střední školu.
Zajímám se také o léčitelství, sama mám I., II. a III. stupeň REIKI, což je léčení přikládáním rukou.
Asi rok se učím čtení z ruky. Sbírám delfíny všeho druhu, mám už pořádnou sbírku. Přišla jsem k tomu tak, že na jednom ze tří návrhů obecního znaku byl delfín. Moc se mi líbil, ale k naší obci se nehodil. Aby mi to nebylo líto, začali mi obyvatelé Merboltic nosit delfínky, když třeba někam jeli a viděli v obchodě nějakého delfínka, přivezli mi ho. Tak jsem dostávala delfínky přivezené i ze zahraničí. Také dětský kroužek se podle návrhu znaku jmenoval Delfínek.

Hanka