Zajímavosti:Boží mlýny melou.. .672 let od 1. písemné zmínky o Merbolticích (rok 1352)

Žluna zelená (Picus viridis) je středně velký šplhavý pták z čeledi datlovitých. Vyskytuje se v západní Asii a celé Evropě s vyjjímkou Irska. Měří 32 cm, rozpětí křídel má 51 cm a váží 185 - 250 g. je to nápadný pták s adaptací na život pro život na stromech - má silný zobák pro rozsekávání dřeva, silné drápy pro šplhání, silný ocas s opěrnou funkcí, ochranné zbarvení. Má olivově zelený hřbet, bílou spodní část těla se zeleným a žlutým odstínem na ocase, šedé nohy , žlutozelený zobák a rudé temeno hlavy. Celoročně obývá listnaté a smíšené lesy, parky a zahrady s mohutnými stromy. Hloubí si dutiny výhradně do nemocného a měkkého dřeva, často obsazuje opuštěné dutiny jiných datlovitých ptáků. Hlavní složkou potavy jsou mravenci, které z úkrytu loví lepkavým jazykem dlouhým až 10 cm, požírá i jiný hmyz. Hnízdí v dutinách stromů od dubna do července, klade 5-7 bílých vajec, obě pohlaví se v sezení střídají 19 - 20 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 21 dnech života. V poslední době počet žlun v ČR značně klesl vlivem ubývání lesů a používáním pesticidů. Žlunu zelenou jsem často viděla v horní části merboltické zvonice, kam vniká okny a štípe trámy, což svědčí o přítomnosti dřevokazných brouků. Asi před 5 lety jsem odvážela do děčínské zoo dvě mláďata žluny sražená auty.

Plzák španělský se stal během krátké doby celoevropskou pohromou. Pochází z Pyrenejského poloostrova, západní francie a Anglie. Spolu se zemědělstvím se rozšířil po Evropě, dostal se i do USA. U nás byl spolehlivě určen poprvé v roce 1991. Je 8-12 cm dlouhý, rezavě hnědé barvy, páří se v červnu, oplodní se navzájem a pak oba kladou vajíčka, během jednoho roku až 220 vajíček ! jejich hlavní aktivita je v noci, vyhledává vlhko a stín. Likviduje zeleninu, ale také okrasné květiny. Chemické hubení není vhodné, hubí i jiné živočichy a kontaminuje půdu. zelenina pak je plná jedu. Zničíte tím své plzáky, ale během krátké doby k vám přilezou další. Přirozenými nepřáteli plzáků jsou ježci, ropuchy a někteří ptáci. Pomáhá ochranná bariéra ze zuchého materiálu kolem záhonků nebo rostlin, např piliny nebo vaječné skořápky. Plzáky také otráví kávová sedlina, můžete je chytit do nádoby na pivo, nevoní jim šalvěj, levandule a tymián, nasázejte je všude. Hodně je také odpuzuje česnek, zasaďte ho na každé volné místo na zahrádce. také se mohou ráno posypat záhonky solí, ale to zasoluje půdu. Já mám tak ráda zvířata, že ani tyhle potvory nezabiju, odnesu je za potok, aby nemohly zpátky :-)

Kachna divoká (Anas platyrhynchos), zvaná březňačka, je naše největší plovavá kachna. Vyskytuje se na celém území Euroasie a Severní Ameriky. Obývá tekoucí i stojaté vody. Dorůstá 50 - 60 cm, váží okolo 690-1300 g a rozpětí křídel má 81-95 cm. Kačer se od kachny liší výrazným zbarvením. Peří si mastí tukem, aby na tělo nepronikla voda. Na vodě kachnu nadnáší vzduch, který se drží mezi peřím. Spolu s tukovým vakem pod kůží zabraňuje vzduchová vrstva prochladnutí kachny. Známým a nesmírně zajímavým jevem je imprinting (vtištění) vylíhlých kachňat na prvního živého tvora, kterého po vylíhnutí uviddí. Kachny divoké se živí rostlinnou ( různé druhy trav) i živočišnou (rybky, žáby, plazi, myši.) potravou. Hnízdo si staví především na březích vod, ale ta ké v dutinách stromů nebo na střechách budov. Snáší 9-13 zelenožlutých nebo modrozelených vajec, sedí pouze samice 23 - 29 dní. Kachňata se líhnou dokonale vyvinutá, zásoby žloutku jim vydrží 3 dny a pak se krmí sama. Ve stáří 50 dnů jsou kachňata zcela opeřená a začínají létat. Březňačky žijí na Meboltickém potoce od časného jara do pozdního podzimu.(viz aktuality)

Vědci se nemůžou dohodnout, jestli nastane globální oteplení, nebo globální ochlazení. V posledních letech všechno nasvědčuje spíš tomu ochlazení. V letech 1645 až 1715 prožilo svět malou dobu ledovou. Podle vědců bylo tehdy nejchladněji za posledních 1000 let. Malá doba ledová je dávána do souvislosti se sluneční aktivitou, jinde jsem zase četla, že za to můžou změny v mořských proudech. Ať je to tak nebo tak, je pravda, že zimy jsou dlouhé a tuhé a léta chladnější - vždyť kolik bylo např. loni teplých nocí ? Na Zemi se střídá globální oteplování s globálním ochlazováním už celé věky. Poslední oteplování prý skončilo v roce 2005 a od té doby se začíná ochlazovat. Údajně s ochlazením nás čeká období špatných úrod, nedostatek dřeva, uhlí, vyčerpají se zásoby ropy a plynu. atd. Nadcházející malá doba ledová má trvat přibližně do roku 2030.