Těžba uhlí, štoly:Boží mlýny melou.. .672 let od 1. písemné zmínky o Merbolticích (rok 1352)

Poprvé bylo hnědé uhlí nalezeno v roce 1811 při pokusu zvětšit vydatnost nepostačujícího vodovodu ve Verneřicích (Vernstat). V krátké době se začaly množit pokusy o těžbu. Jména štol v okolí Merboltic jsou dobře známá, jejich přesné umístění většinou známo není.
Těžilo se ve Verneřicích, Loučkách, Příbrami, Blankarticích, Valkeřicích atd. V katastru Merboltic se dolovalo nejdéle - do roku 1878, kdy byla zavřena poslední štola zvaná Antonie zeche. Důvod ukončení těžby je pravděpodobně v silné konkurenci mosteckého uhlí, které se tam nalézalo ve větším množství a právě tam byla dokončena železniční trať České severní dráhy.

V údolí Merboltického potoka bylo celkem 10 šachet:

Lorenzizeche
Antoniezeche
Paulizeche
Segen-Gotteszeche
Eduardizeche
Salvatorzeche
Barbarazeche
Streitschacht
Hubertzeche
Josefizeche

Jedna šachta bývala téměř za domem čp. 89 (dříve Faltovi). V těsné blízkosti vesnice bylo údajně 18 šachet a další byly v okolních kopcích.
Na spodním konci Merboltic na levé straně směrem na Strážný byl prý velký důl, o kterém není známo, co se tam těžilo. Nacisté tam prý vozili každý den vězně a na konci války vyhodili důl do povětří i s těmito vězni.

Kromě uhlí byly v Merbolticích učiněny i jiné nálezy. V okolí Strážného vrchu býval uhelný důl, ve kterém byly nalezeny pozůstatky karbonského lesa, Nález učinil německý přírodovědec, zeměpisec a cestovatel Alexander Humboldt v 19. století. Dalším nálezem bylo kamenné dláto na poli mezi Merbolticemi a Novosedlem, to nalezl jistý p. Josef Ringelhan v roce 1850. Tento nález dokazuje, že okolí Merboltic bylo osídleno už v době kamenné. Jiný nález byl učiněn poblíž osady Havraní - kousek pazourkového šípu s provrtanou dírkou a část náhrdelníku.

Na horním konci vesnice stával vlevo pod silnicí dům, dnes neexistuje, v němž bydlela stará židovská žena. Ta poskytovala úkryt sovětským vojákům za 2. sv. války. Poblíž tohoto domu býval velký vjezd do uhelného dolu. Dále po levé straně, kde je nyní smrkový les, bývalo největší uhelné těžební místo " Kohlenzeche ehematige". Bylo to rozsáhlé těžební stanoviště s několika ložisky uhlí. V těchto místech i dnes najdeme mnoho pozůstatků po těžbě. Především jsou zde dobře viditelné haldy, zbytky těžebních jam, zasypané chodby atd. V létě je tento prostor zarostlý bujnou vegetací, ve které jsou kameny, není tu vidět, kam šlapeme, a proto je chůze v těchto místech dost nebezpečná. Můžete se i propadnout do starých šachet (jedné místní obyvatelce - p. V.Čížkové - se to přihodilo, propadla se do staré štoly a naštěstí se zachytila kořene stromu).
Některé díry jsou ještě zakryté klestím a nejsou vůbec vidět.

Něco o Lorenzově štole:

Když se podíváte ze severu na vrch Kamenec, je vpravo od vrcholu ve směru na Valkeřice nenápadné místo, které se dá při troše nepozornosti přehlédnout. Je tu stará štola. Při příchodu k tomuto místu je před vchodem velká plošina. Je to výsypka. Nad vchodem vede cesta, u které se propadla část chodby a vznikl "druhý" vchod do štoly. Sama jsem Lorenzovu štolu několikrát navštívila ještě v době, kdy nebyla uzavřena mřížemi. Šachta je tvořena dlouhou chodbou, vpravo od vstupu je menší chodba s malou místností. V místnosti i v hlavní chodbě jsou patrny výklenky, sloužící k postavení svítilen nebo kahanů. Stěny jsou místy dozdívány cihlami a kamením a jsou tu i zbytky omítky.Přibližně uprostřed chodby jsou ve stropě zčásti zachovalé dřevěné výztuže. Na konci chodby jsou tři odbočky, které jsou zavaleny. V chodbě je vidět i kanálek na odtok vody. Dnes je vchod do štoly opatřen mřížemi, nejen kvůli bezpečnosti lidí, ale také kvůli výskytu vzácných netopýrů.